Mirákl

Pondělní ranní dopis zahájil nový týden. Téma ranního úkolu bylo následující: VÍŠ, CO JE MIRÁKL? "Je to z angličtiny?" ptali se někteří... Ráno to nevěděl nikdo z dětí. "Mirákulum, miracle, ..." napadalo některé...

A tak jsme se v rámci etické výchovy a výchovy ke zdravému životnímu stylu pustili do hry. Každý dostal úvodní lísteček s textem a úkolem.

 V tělocvičně čekal další lísteček a část příběhu. Po nalepení dalších vět si měly děti najít na koberci někoho do dvojice a s ním napsat na lísteček, jak si představují slovo ZÁZRAK. Jak mu rozumějí, popsat, jaké věci nebo jevy považují za zázračné.

A tak jsem mohla číst například tohle:

Když člověk, kterému něco dlouhodobě nejde, dostane jedničku. 
Když má někdo nevyléčitelnou nemoc a přece se z toho dostane.
Když se srazí autobus s třiceti lidmi a kamion a většina lidí to přežije.
Když se stane něco neskutečného.
Když se stane něco, co nás překvapí.
Když se děje něco, co se neděje každý den...

V šatně pak čekala další zpráva. A úkol: Napiš do sešitu pod sebe tři vlastnosti, kterých si na sobě nejvíce ceníš. Ke každé dobré vlastnosti napiš jména svých spolužáků, o kterých si myslíš, že tuto vlastnost mají také. Nečekaně těžký úkol. "Nemůžeme psát špatné vlastnosti? Těch mám plno!" hlásili všichni. Nakonec jsme ale ze sebe něco dostali :) A vzájemně si řekli, co je na nás dobrého.

Zamyslet se nad sebou a vytvořit svou vlastní vizitku už bylo poměrně jednoduché.

Vrátili jsme se k rannímu úkolu. To, že slovo MIRÁKL se dá napsat jako ZÁZRAK, už nám přišlo celkem jasné.

Na konci devadesátiminutového bloku jsme byli vyčerpaní. "Bylo to těžší než matika," řekli někteří. A měli pravdu...