Cesta kolem světa za 80 dní - DEN 3.

Abychom si ověřili, že jsme se za uplynulé dva dny dobře sehráli, vydali jsme se na tajný výlet do Kutné Hory. Nikdo z šesťáků netušil, co tam přesně budeme dělat, ale všichni se těšili na první společný výlet.
Již ve středu jsem prozradila, že zkusíme nalézt dva poklady - tzv. kešky. Geocaching je aktivita, při níž se díky moderní technologii GPS můžete vydat na výlet a hledat poschovávané poklady - keše. Keška (jak jsme se přesvědčili) může být různé velikosti, tvaru a souřadnice, kde ji hledat, je někdy potřeba dokonce vyluštit. Ale popíši náš výlet popořadě.
Jako první nás čekala jízda autobusem z Nové Vsi do Kolína. Nejdřív jsme si ověřili, že autobus skutečně jede, pak jsme zkoumali, odkud je vlastně EKO voda. Autobus za chvíli přijel a byl čas na luštění. Těsně před konečnou již všichni měli indicie vyluštěné.
Na nádraží v Kolíně jsme společně našli nástupiště, vysvětlili si, v jakém tvaru se souřadnice GPS uvádějí a proč. Ve vlaku všichni s pomocí mobilu dokázali souřadnice spočítat, i když ne všichni úplně správně. Pak už jsme jenom naposled přestoupili a dorazili na zastávku Kutná Hora město.
Dali jsme si svačinu a proběhla kontrola souřadnic. Druhým úkolem bylo nalézt s pomocí mapy cestu k informačnímu centru, kde na nás čekala velká keška. Cestu jsme našli snadno. Na Palackého náměstí jsme pak porovnávali současnou mapu a mapu historickou - zjistili jsme, že spousta míst je přejmenována, některé budovy v 19. století ještě nestály. Také jsme stáli u Tylovy ulice, takže došla i řeč na naši hymnu. Pak už jen stačilo dojít do infocentra a říct tajné heslo. Poklad nám pan vydal, takže jsme se mohli zapsat a vyměnit si předměty. Došla řeč i na to, co infocentru může nabídnout a proč je dobré ho navštívit.
Pak jsme se vydali směrem k Vlašskému dvoru, u kostela sv. Jakuba jsme si ukázali gotické prvky a pak už jsme se vydali k Jezuitské koleji a chrámu sv. Barbory. Cestou jsme si přečetli pověst o lakomém Ruthardovi, prohlídli jsme si sochy před Jezuitskou kolejí, porovnávali jsme historickou fotografii chrámu se současností a přemýšleli jsme o tom, k čemu slouží chrliče. Pak už jsme se vydali na vyluštěné souřadnice kešky k Jezuitské koleji. Byla opravdu nanorozměrů.
Předposledním bodem byl program v Galerii Středočeského kraje. Povídali jsme si o odvaze a strachu, viděli jsme obraz Rudolfa Němce Před popravou a následně jsme se nechali tímto obrazem inspirovat a ztvárnili jsme pomocí našich těl náš stav mysli. Všem se aktivita líbila, protože jsme používali spreje, což bylo neobvyklé.
Posledním bodem byla bobová dráha, která je nejdelší v ČR. Každý si sjel její dva okruhy dvakrát, a i když se někteří při první jízdě trochu báli, tak se to všem nakonec líbilo.
Bez zranění jsme stihli všechny vlaky zpátky do školy a ukončili tak parádní den. Ráda bych za něj poděkovala jak svým šesťákům, tak rodičům a vedení školy, že nám to umožnili. Doufám, že někam vyjedeme i příště.